Drogo z Champagne

Drogo z Champagne
Narození670
Úmrtí708 (ve věku 37–38 let)
Povolánípolitik
ChoťAdaltruda[1]
DětiArnulf[2]
Hugo z Rouenu[3]
Gottfried[3]
Pipin[3]
RodičePipin II. Prostřední[1] a Plektruda[1]
RodArnulfovci
PříbuzníKarel Martel[1], Grimoald Mladší[1] a Childebrand[1] (sourozenci)
Funkcemajordomus (Burgundsko; 697–708)
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Drogo z Champagne (7. století - 708) byl franský šlechtic, nejstarší syn Pipina II. Prostředního, franského majordoma a Plektrudy. Od roku 690 byl vévodou ze Champagne.[4])

Drogo se narodil krátce po svatbě svých rodičů, která se pravděpodobně konala v roce 675 nebo těsně po tomto datu.[5] Na počátku roku 680 jeho otec Pipin II. zařídil sňatek Droga s Anstrudou[4]), dcerou Warattona, majordoma královského paláce v Neustrii a jeho manželky Anseflédy. Politický sňatek, který měl urovnat Pipinovi vztahy s neustrijskou šlechtou se konal ke konci 80. let 7. století[6] či na počátku 90. let 7. století[7] a výrazně zvýšil Pipinův vliv v Neustrii. Drogo s Anstrudou měli čtyři syny: Arnulfa, který po něm zdědil vévodství v Champagne,[4] Huga, který se stal biskupem[4] a světcem, Gotfrida,[4][8] a Pipina.[4][8]

Liber Historiae Francorum napsaná v Neustrii v roce 727, vykresluje austrijského Drogona jako sympatizanta s neustrijským obyvatelstvem kvůli jeho neusrijské manželce Anstrudě. Během života se dostal do konfliktu s opatstvím Saint-Denis, které ho zažalovalo u královského dvora ve sporu o majetek. Král Childebert III. následně rozhodl v Drogonův neprospěch, když majetky přidělil opatství.[9] V roce 697 Drogo také prohrál soudní spor o Noisy-sur-Oise s klášterem Tussonval.[10]

Podle Gesta abbatum Fontanellensium zemřel ještě před svým otcem v roce 707,[11] podle většiny ostatních letopisů to bylo až v roce 708.[12] Byl pohřben v kostele svatého Arnulfa v Metách. Annales Mettenses uvádí, že Grimoald následoval Drogona ve všech jeho úřadech, ale ve skutečnosti jej ve funkci vévody následoval jeho syn Arnulf.[13] Smrt Drogona byla pozdějšími generacemi vnímána jako stěžejní událost v historii karolínské dynastie. Několik karolínských análů napříklas Annales Alamannici, Annales Nazariani a Annales Laureshamenses sepsaných koncem 8. století začíná svou historii úvodem roku 708.[12]

  1. a b c d e f Christian Settipani: La Préhistoire des Capétiens. Villeneuve-d'Ascq. 1993. ISBN 978-2-9501509-3-6.
  2. Christian Settipani: La Préhistoire des Capétiens. Villeneuve-d'Ascq. 1993. ISBN 978-2-9501509-3-6.
  3. a b c Christian Settipani: La Préhistoire des Capétiens. Villeneuve-d'Ascq. 1993. ISBN 978-2-9501509-3-6.
  4. a b c d e f Bouchard 2015, s. 111.
  5. Gerberding 1987, s. 124.
  6. Bachrach 2001, s. 9–12.
  7. Gerberding 1987, s. 94.
  8. a b Fouracre 2013, s. 59.
  9. Fouracre 2013, s. 49–50.
  10. Gerberding 1987, s. 104.
  11. Gerberding 1987, s. 115n.
  12. a b Collins 2002, s. 315.
  13. Bouchard 2015, s. 118.

© MMXXIII Rich X Search. We shall prevail. All rights reserved. Rich X Search